Zákonodárci by si konečně po třiceti letech od sametové revoluce mohli uvědomit, že právní stát má jednoduchá, ale přísná pravidla. Utvořit kapitalistický stát se podařilo. Ale k právnímu státu máme pořád daleko.
Principy demokratického státu by měly být zřejmé alespoň předsednictvu každé politické strany. Právní stát má uspokojovat potřeby každého občana. Naše republika není právním demokratickým státem.
Úvaha pro poslance a senátory. Dvacet pět let po sametové revoluci nemáme právní stát. Ekonomicky se nám daří dobře, ale jsme slepí ke křivdám, které se dějí našim spoluobčanům.
Bylo by žádoucí ukončit hru na „právní demokratický stát“. "Závazný právní názor" nepatří do slovníku žádného soudce. Každý soud řeší pravdivost předložených důkazů.
Očividná křivda stavebníkům z H-System se nedá přehlédnout. Dluhy dětí jsou ještě horší křivdou současného režimu. Bez spravedlivých soudů nemůže právní stát dlouho existovat.
Císařství, království, diktatury, právní státy, demokracie a jiné formy vládnutí lze hodnotit podle rozdělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. V diktaturách mají absolutní moc diktátoři a jeho podporovatelé.
Ústava a Listina základních občanských práv a svobod jsou základní právní předpisy. Právní stát řídí tři na sobě nezávislé moci. Je to moc výkonná (u nás vláda, prezident), moc zákonodárná (Parlament) a moc soudní.
Každý demokratický stát je založen na třech samostatných pilířích. Je to moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní. Vztahy mezi nimi jsou definované v Ústavě.
Bez pravdy nebude spravedlnost. Naše vládní i opoziční strany si s interpretací Ústavy nedělají velké starosti. Místo spravedlivého státu, máme stát řízený soudním systémem, který platil v totalitě.